Kapitola číslo 6: Revizor
Ozvaly se brzdy a nákladní vlak zastavil. „Vstávejte! Už jsme tady.“ Vykřikla Neko a tím všechny spící probudila. Fiddas si promnul oči a vykoukl z vagónu. Zjistil, že vlak stojí na velkém nádraží. „Tak panstvo vystupovat.“ Řekl ještě předtím než vyskočil. Za ním vyskákali i ostatní. „Tak kde to máme jít?“ Zeptal se Keoki. Onpu si vytáhl papírek a nahlas mu přečetl: „Výstaviště 1, 647 00 Brno.“

„Cože? To je tam, kde jsme byli na veletrhu!“ řekl Fiddas. „Ale jak se tam odtud dostaneme?“ zeptala se Seiteki. „Je to celkem daleko, a pěšky se mi nechce. Navrhoval bych tramvaj.“ Řekl Onpu a odkašlal si. „Ale my máme zakázánu placenou dopravu.“ Řekla nechápavě Seiteki. „A kdo říkal že budeme platit?“ odvětil ji na to Onpu. „Na černo? Ale co když nás chytí?“ Zakoktala se Seiteki. „Mi snad chceš říct, že nedokážeš utéct starému revizorovi?“ Zasmál se Onpu a ukázal rukou. „Nejbližší zastávka je tamdle. Jdeme.“ Všichni se rozešli směrem, kde Onpu ukazoval.

Tramvaj

„Co to je za číslo?“ Zeptal se Onpu. „Myslím že je to sedmička. Jo je to sedmička.“ Řekl hned na to Keoki. „Tak můžeme jet.“ Řekl Onpu a zmáčkl knoflík. Dveře se otevřely a všichni postupně vstoupili a postavili se do zadní části tohoto stroje. „Za jak dlouho to tam je?“ Zeptala se Seiteki zatímco pozorovala auta projíždějící na protější straně cesty. „Asi za patnáct minutek bychom tam měli být.“ Odpověděl Onpu a otočil se za sebe, protože mu někdo zaťukal na rameno. „Mohl by jste mi prosím vás ukázat svou jízdenku?“ Zeptal se ho asi 35 letý muž s bradkou na hlavě. Onpu hlasitě polknul a začal přemýšlet, jak z toho pryč. To ale nemusel, protože se najednou rozbilo okno a v celé tramvaji se začalo dýmit. O všechen rozruch se postarali Fiddas z Keokim, kteří taky jako první vyskočili z tramvaje a dali se do běhu. Za nimi začali běžet i další ze skupiny. Za chvilku doběhli do nějaké slepé uličky, kde se opřeli o zeď a začali vydechovat. „Díky kluci, to bylo těsné.“ Poděkoval Onpu. „Myslím si, že jsme ještě neskončili.“ Řekl Fiddas a ukázal prstem před sebe. Všichni se okamžitě otočili a tam stál on. Revizor se hned jak se všichni podívali začal smát. „Ha ha ha. Jste si mysleli, že mi dokážete utéct? Ha ha ha. A za to vás chytne trest. Já vám ukážu jezdit načerno tramvají.“ Jakmile to dopověděl, vytáhl si z kapsy cvakátko a rozběhl se proti nim. Fiddas se podíval na Keokiho, který jen nechápavě zavrtěl hlavou a postavil se do obranné pozice. „Tak ty budeš třeba první.“ Zařval v běhu muž zatímco ukazoval na Borua a hned se objevil za ním a udeřil ho zespod. Boru se rannou vznesl do vzduchu a muž ho odkopl do nejbližší zdi. „Boru? Jsi v pořádku zaječela Neko“ a rozběhla se za ním. Mezi tím už se daly věci do pohybu. Hanabi si sáhla do kapsy a začala míchat jíl se svou chakrou. Keoki už klečel na zemi a snažil se chytnou chlapíka do svého stínu. Fiddas s Onpuem už svými chmaty na něj útočili. „Ha ha ha, to více neumíte? Děláte si ze mě srandu? Škoda, že už musím na svačinku, ještě vám tu nechám menší vzkaz.“ Zasmál se na posledy chlapík a odkopl Fiddase s Onpuem stranou. Vyhnul se výbušninám vyslaným od Hanabi a přiřítil se ke Keokimu. „Tu máš na památku.“ Řekl, chytil ho pod krkem a svou cvikačkou mu udělal doprostřed levé dlaně díru velikostí desetníku.